Spyro Gyra

Ani po 40 letech nevykazuje kapela Spyro Gyra žádné známky opotřebování. Během své kariéry odehráli přes pět tisíc koncertů. Vydali přes 30 řadových alb, jejichž kopií se prodalo víc než deset milionů, získali tak jedno platinové a dvě zlatá alba.  

Leader kapely saxofonista Jay Beckenstein a klávesista Jeremy Wall založili skupinu v Bufallu v roce 1974. Z muzikantů, kteří navštěvovali jimi pořádané jam sessiony v místních klubech postupně vykrystalizovala pevná sestava. Jeden z nich, Tom Schuman, který tehdy obsluhoval druhé klávesy, zůstal věrný kapele dodnes. Majitel klubu, kde kapela hrála, naléhal, aby si hráči vymysleli pro uskupení název. Jay si vybavil pojmenování jedné zelené řasy, se kterým se setkal během svých studií biologie a navrhl tedy zčásti z legrace název Spirogyra. Majitel jej nesprávně přepsal jako Spyro Gyra, u čehož již zůstalo. 

V raných začátcích byly pro Spyro Gyru asi největšími zdroji inspirace Weather Report a Coreova Return to Forever – skupiny uplatňující inovativní přístup k jazzu, pro který se později vžilo označení jazz-fusion.  

Během několika prvních let se aktivita kapely rozdělila na hraní koncertů a nahrávání alb s velkým počtem hostujících muzikantů, největších hvězd tehdejší newyorské jazzové scény.  V roce 1983 se Beckenstein rozhodl začít pracovat na nahrávkách s pevnou sestavou, která spolu sdílela koncertní pódia a hosty oslovovat pouze příležitostně. 

V 80. letech došlo k několika personálním změnám. Kytaristou skupiny se v roce 1984 stal Julio Fernandez a s výjimkou krátké přestávky na konci této dekády zastává tuto pozici dodnes. Baskytarista Scott Ambush přišel do kapely v roce 1991 a bubeník Bonny Bonaparte se připojil ke skupině v roce 2006.

Za průlomové album lze označit Morning Dance. V roce 2014 oslavila Spyro Gyra 35. výročí jeho vydání velkolepým koncertním turné. Za pozornost rozhodně stojí CD The Rhinebeck Sessions (2013), na kterém skupina oživila své mimořádné schopnosti společně v reálném čase improvizovat a tvořit. Kompletní nahrávka vznikla během tří dnů a byla kritiky značena za její nejlepší album od počátku 80. let. V roce 2019 vychází dlouho očekávané album Vinyl Tap, na kterém Spyro Gyra přearanžovala klasické rockové skladby.

„Doufám, že naše hudba zasahuje publikum tak jako mě," říká Beckenstein. „Vždycky jsem cítil, že hudba a zejména instrumentální hudba má tuto doslovnou kvalitu, která lidem umožňuje cestovat na místo, kde nejsou žádná slova. Ať už se dotýká jejich emocí nebo je spojuje s něčím, co jim připomíná něco mnohem většího než oni, v hudbě je tato krása, která není spojena s větami. Je to velmi přenosné. Doufám, že když lidé uslyší naši hudbu nebo přijdou za námi, budou se o ni moci podělit. Toho, že jsem muzikant, si nesmírně vážím. “